Sportcentrum Delfín | sport centrum | České Budějovice | Jak vyzrát na smrt

Jak vyzrát na smrt

Jak „vyzrát na smrt“

velmi provokativní, ale protože kardiovaskulární onemocnění je nejčastější příčinou úmrtí v konzumní společnosti, snad ospravedlnitelný titulek.

Moderní medicína nabízí řadu technických vymožeností – operace, angioplastiky, laserové výkony, apod. kdy jde ale vždy jen o korekci patologického stavu – v našem případě uzávěru nebo zúžení cév v těle. Na trhu existuje rovněž celá škála farmak, která s větším či menším efektem pomáhají řešit nemoc. ALE…zapomínáme se dívat na sebe a na to co dokážeme sami udělat pro snížení tohoto rizika. Řešit vše nějakou pilulkou nebo zákrokem se může zdát pohodlnější, ale není a nikdy nebude samospasitelné. Intervence a farmaka přináší řadu rizik a i když zvládnou lecos, vše vyřešit nedokáží.

Nejčastější příčinou kardiovaskulární patologie je ateroskleróza – lidově kornatění tepen. Podstatou tohoto jevu je ukládání tukových substancí do cévní stěny což v kombinaci s trombózami vede k uzávěrům nebo zúžením tepen a v konečném důsledku ke špatnému prokrvení dané tkáně. Tento proces je v podstatě fyziologický a jde o proces stárnutí, stejně jako stárne celé tělo. Existují ale ukazatele, které prokazatelně tento proces urychlují – tzv. rizikové faktory.

Rizikové faktory jsou neoovlivnitelné – věk (muži nad 45 ženy nad 55 let), pohlaví (ženy ve fertilním věku jsou relativně v bezpečí – ochranná funkce estrogenů) a genetika

A ovlivnitelné. Těch je velké množství ale pro nás jsou podstatné

-hyperliporpoteinemie
-kouření cigaret (za jistých podmínek i pasivní)
-arteriální hypertenze
-cukrovka
-zvýšení hladina homocysteinu
A nedostatek fyzické aktivity + obezita

Několik prospektivních studií prokázalo vztah mezi stupněm pravidelné fyzické aktivity a snížením kardiovaskulární mortality. Mechanismy, kterými pravidelné cvičení snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění nejsou přesně známy, ale pravděpodobně jde o příznivý vliv na hodnoty krevního tlaku, udržení tělesné hmotnosti, profilu lipidů i kontrolu glukózové tolerance.

Víme že, krevní tlak je u mírných hypertoniků po dobu asi 8-12 hodin od cvičení v podstatě normalizován. Metaanalýza 95 studií prokázala, že pravidelné cvičení snižuje koncentraci celkového cholesterolu o 6,3% a „zlého“ – LDLchlesterolu - o 10,1%. Fyzická aktivita zvyšuje citlivost na inzulin, snižuje produkci glykogenu v játrech a zvyšuje počet buněk, které glukózu spotřebovávají.

Pravidelní cvičení ovlivňuje funkci cévní výstelky, fibrinolytickou aktivitu. Pravidelné cvičení ovlivňuje funkci krevních destiček, které jsou zodpovědny za trombózu v cévách – u pravidelně cvičících osob je snížena o 52%. Obezita sama o sobě je predispozičním faktorem cukrovky a přispívá k dys i hyperliporpoteinémii.

Metaanalýza 10 randomizovaných studií z poslední doby prokázala snížení kardiovaskulární mortality nemocných po infarktu myokardu o jednu čtvrtinu oproti nemocným, kteří byli fyzicky neaktivní.

Pravidelné cvičení zlepšuje funkční kapacitu organismu – snižuje tepovou frekvenci, snižuje krevní tlak, zvyšuje žilní tonus, zlepšuje funkci srdce. Snížením tepové frekvence se zvýší tepový objem a prodlouží se fáze plnění srdce – diastola – čímž se prodlužuje fáze relaxace srdce a zlepšuje se jeho prokrvení.

Z kardiovaskulárního hlediska je doporučována především ta aktivita, která ovlivňuje aerobní metabolizmus – nejde tedy primárně o posilování, to má jiné pozitivní dopady – ale zejména rychlá chůze, jogging, jízda na kole - spinning, veslování, běh na lyžích, tanec,… každému cvičení by mělo předcházet 5-10 minutové rozcvičení a přibližně stejně dlouho by měla probíhat relaxace svalstva po cvičení. Důležitá je i frekvence – doporučuje se 4-5x týdne po dobu cca 30ti minut nebo 2-3x týdne po dobu cca 60ti minut.

Stanovit hranici zátěže, která je pro daného člověka bezpečná je subjektivně téměř nemožné a proto by zejména začínající „cvičenci“ měli dát na rady trenérů a rehabilitačních pracovníků. Ti dokáží pomoci nejen se stupňem aktivity, ale i s jejím výběrem ( v případě jiných fyzických limitací). Poradí jak správně cvičit aby nedošlo spíše k poškození zdraví.

MUDr. Aleš Mokráček, CSc.
primář Kardiochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice

zpět

Nejbližší lekce

Otevírací doba